úterý 25. července 2017

Tvarohový koláč

Na tenhle koláč jsem si brousila zuby už pěkně dlouho, hádám, že snad několik let. Až jsem minulý týden objevila v lednici dva velké kelímky tvarohu s blížícím se datem spotřeby a konečně si na něj v pravou chvíli vzpomněla. Jako na potvoru jsem samozřejmě nemohla najít recept, obrázek jsem měla přímo před očima, ale recept nikde. Prohledala jsem všechny svoje složky v šanonu, kam si recepty ukládám, a nic. Mimochodem, nechtějte vidět, jak tlustý už ten šanon je! A to ho se svým smyslem pro organizaci a pořádek mám rozdělený podle ročních období, zvlášť ještě grilování, zmrzliny, slané pečivo, dorty... (zajímavé je, že tenhle smysl ovšem funguje jen na blbosti, papíry bych přerovnávala furt, zatímco drobný nepořádek v domácnosti zvesela ignoruju). Stránka s receptem tedy nebyla k nalezení, naštěstí jsem ho objevila na internetu a konečně se do něj mohla pustit. Koláč je ideální pro milovníky tvarohu - vysoká vrstva náplně na tenké vrstvě korpusu. Manžel sice trochu remcal, že on má raději, když je to obráceně, ale my tvarohoví nadšenci víme své...

neděle 16. července 2017

Panna cotta s malinovým přelivem



Poslední dny (no dobře, týdny a možná i měsíce, jsem prostě trochu cvok) sepisuju seznam dezertů, které budu péct sestřičce na zářijovou svatbu. Krom dortu bude i sladký bar. Pár takových už mám za sebou, vždycky jsem chystala makronky, cupcakes, cakepops, máslové sušenky... a všechno mělo úspěch a chutnalo, ovšem tentokrát jsem si chtěla vyzkoušet něco jiného. Makronky a cupcakes samozřejmě budou (náplň ze slaného karamelu je jediný požadavek nevěsty a já zcela souhlasím), navíc by se mi líbily dezerty ve skleničkách, minipavlovy, brownies a podobně. A protože si všechny potřebuju nejdřív vyzkoušet a vyladit, budou se objevovat i tady. První na řadě je právě panna cotta.


sobota 15. července 2017

Křehký třešňový koláč

Tak nevím, jestli mne za tenhle recept spíš neproklejete. Minulý týden na mě na internetu blikla zpráva, že už takhle drahé máslo se bude ještě zdražovat, ceny prý mají vystoupat až na sedmdesát korun za kostku. Otázka je, jak to máte nastavené vy, ale já prostě náhražky v podobě ztužených tuků nepoužívám. Máslo je prostě máslo a na chuti se to hned pozná. Bohužel taky i na peněžence. Ovšem některé moučníky za to prostě stojí a taky si je člověk nedává každý den, to je přeci jasné. Abych se dostala k jádru pudla, v tomhle koláči je skoro celá kostka másla. Ačkoliv v původním receptu bylo másla jen trochu a k tomu právě spousta toho tuku, já jsem použila jen kvalitní máslo a korpus s ním byl prostě božský. Voňavý, křehký, plný máslové chuti, přímo se rozpadal na jazyku. Až při sepisování receptu na blog mi došlo, kolik toho másla tam vlastně je. Tak jsem se podívala i na jiné recepty, které kolují internetem, a našla třeba takové, kde je na stejné množství mouky másla i o padesát gramů míň. Takže je to na vás, zkuste, nebo si naopak dopřejte, tak jako my.

sobota 8. července 2017

Lívance z podmáslí


Co si představíte, když se řekne dobré ráno? U nás to bylo třeba to čtvrteční. Nikdo nemusel vstávat brzo do práce, malý spal až do osmi hodin, zatímco já naopak byla už v sedm hodin zcela vzhůru a přitom vyspaná, takže jsem si stihla přečíst kousek z knížky. Vždycky jsem se divila, jak to moje kolegyně z práce v pohodě zvládá, ráno vstát o hodinu dřív, než by sama musela, budit děti, chystat svačiny atd., a uvažovala, jak to jednou budu zvládat já, když jsem spíš noční sova, ranní vstávání upřímně nesnáším, po probuzení minimálně půl hodiny nefunguju a někdy jsem i nepříjemná. Jenže pak se nám narodil chlapeček a já jsem byla vzhůru v podstatě pořád. Takže to, že teď nemusím x-krát za noc vstávat na kojení, je vlastně úplná výhra a nějaká šestá ranní, kterou nám začíná den, mě vůbec nerozhodí. Abych se vrátila k tomu dobrému ránu... dobré ráno u nás taky je, když můžu v klidu nachystat sladkou snídani. A ve čtvrtek jsme měli tyhle lívance z podmáslí, já s oříškovým máslem (arašídy-čokoláda) a banánem.


neděle 2. července 2017

Rybízový koláč s drobenkou






V pátek jsem byla u dědy na zahrádce, stromy i keře obsypané plody, všechno vonělo a dozrávalo. Maliny, třešně, angrešt, rybíz, josta i meruňky. A já si říkala, sakra, proč to není nějak víc rozložené, nejlépe přes celé prázdniny? Proč všechny ty dobroty zrají během června, skoro naráz, a já pak nevím, co upéct dřív? V šuplíku mám kupu receptů na jahody a stihnu sotva dva, tři a už je po nich. Třešně jsou skoro přezrálé, angrešt začíná pukat a i rybíz se za chvíli bude muset všechen očesat.Tak rychle do koláče s ním!