Mrkvová granola

Nastrouhat mrkev do granoly mi původně přišlo jako docela bláznivej nápad, ale pak jsem si vzpomněla, že kdysi nebylo větší dobroty, než když nám babička nastrouhala mrkev, trochu zakápla citronem, aby mrkev pustila šťávu, přidala hrozinky a pár piškotů. Někdo to ještě vylepšoval ananasem z plechovky, ovšem u nás se do toho spíš přistrouhnul kousek jablka. Jednoduché jak facka, vlastně zelenina "nasladko" a přitom taková bašta. Takže mrkev s vločkama, proč ne. S tou skořicí a ořechama to připomíná i mrkvový dort, a to je další bod navíc. A když si do toho jogurtu přistrouhnete i trochu čerstvé, sladké mrkve, budete se olizovat až za ušima, to vám garantuju.

Sušenkový dort

Tzv. letter cake je už nějakou dobu hitem Instagramu i Pinterestu, obvykle je to vykrojené písmeno nebo číslo (počáteční iniciála jména oslavence, jeho věk - proto se takovým dortům říká letter/number cakes), ale krásně vypadá i srdíčko. Já si ho poprvé vyzkoušela vloni na Valentýna, možná jste právě na IG zaznamenali vanilkové srdce s vykrojeným středem, a úspěšně zopakovala letos, v kakaové verzi. Těsto může být klasické piškotové nebo křehké, to jsem zvolila já. Líbí se mi na něm, že se s ním snadno pracuje, požadovaný tvar jednoduše vykrojíte ještě před upečením, stejně jako se vykrajují perníčky, a stačí vám k tomu malý nožík a jistá ruka, případně papírová šablona (já ji mám schovanou ještě z loňska). Po upečení je těsto poměrně křehké, s jednotlivými pláty se musí zacházet opatrně, ale jakmile se spojí krémem a odleží, krásně změkne a zvláční, takže se nemusíte bát, že by dort nešel nakrájet.

Ombré lívanečky

Říkala jsem si, že vám sem ten recept musím hodit ještě takhle v úterý pozdě večer, když už je zítra ten svátek. Je to totiž asi ta nejkrásnější snídaně, co jsem si kdy chystala. Sváteční ráno je teda hezký i samo o sobě, obzvlášť když připadne na středu, protože ten týden se tak pěkně rozpůlí a zkrátí, úterý je vlastně malej pátek, no a ten čtvrtek ten už se pak nějak přežije a je tady zase pátek, hurá. Ovšem proč si to sváteční ráno neudělat ještě o něco hezčí, co říkáte? Ani nemusíte brzy vstávat, protože tyhle lívanečky budete mít opravdu rychle hotové. Jsou měkké a nadýchané a výborné třeba s marmeládou, nebo si je jako já můžete pěkně navršit na sebe, promazat ořechovým máslem (lískooříškové s kakaem), posypat  mrazem sušeným ovocem (višně), ořechy (plátky mandlí) a rozpuštěnou čokoládou (pouhé dva čtverečky a kolik parády nadělají), prostě takový malý svátek na talíři. A pak běžte ven, má být hezky.

Čokoládový avokádový krém

K vyzkoušení avokádového krému mě nakopla blogerka Máma peče doma, když podobný recept s úžasně lákavou fotkou uveřejnila na svém Instagramu, a taky dvě zralá avokáda, co jsem od tchána dostala spolu s kytičkou k MDŽ. Nesmějte se, byl to úplně super dárek, avokáda miluju, narozdíl od bonboniery, a sama si je moc často nekoupím. Jedno jsem upotřebila na snídani, a s druhým se rozhodla vyzkoušet právě avo krém. Recept jsem si nakonec udělala podle svých chutí a stavu lednice, banán se do krému přidává často, stejně jako avokádo dodá krémovou strukturu a chuť. Navíc jsem přidala i ořechové máslo, ale špatná by nebyla ani klasická čokoláda, rozpuštěná se lžičkou kokosového oleje. Na Pinterestu najdete variací na tento jednoduchý dezert snad milión, často pod názvy "pěna", "pudink" nebo právě "krém". Já si ale pěnu přestavuju víc našlehanou a nadýchanou, pudink je zas pro mě spíš ta česká vanilková klasika, proto jsem zvolila název krém. 

PS: V ingrediencích uvádím 1-2 porce, protože krému sice byla jedna plná sklenička, ale na mě to bylo hodně syté, polovinu jsem si nechala na později. Proto i doporučuju krém nejdříve vychladit v lednici, ihned po umixování nebyl tak dobrý jako vychlazený.

Nekynutý tvarohový mazanec

Už několik let se s mamkou domlouvám, že si od ní vezmu recept na tvarohový mazanec, a když na to konečně dojde, a já ho upeču a začnu sepisovat postup na blog, zjistím, že úplně to stejné těsto chystám každý rok na Vánoce a peču z něho tvarohovou štólu... to prostě nevymyslíš! Ta tvarohová štóla je můj oblíbený recept, bez ní by u nás nebyl advent. Myslím, že podobnou tradici zavedu i na Velikonoce a krom klasického kynutého mazance budeme péct i ten tvarohový. Já jsem tedy zvolila jeho miniverzi, upekla jsem místo velkého mazance tři malé bochánky. Mini mazance mi přijdou roztomilé a ještě můžete podělit rodinu. Jeden teda zmizel během půl hodiny, nestačil ani vychladnout a manžel prohlásil, během nenápadného ukrajování a ujídání, že tenhle mazanec je přímo luxusní.

Ořechovo-mrkvové kostky s krémem

Velikonoce za rohem, jaro v rozpuku (no radši se teď nedívejte z okna, možná tam sněží) a já pro vás mám první velikonočně a vlastně i jarně laděný recept. Je to vlastně variace na mrkvový dort, se spoustou mrkve, oříšků a jemným krémem navrch. A co je nejlepší, skvěle chutná i druhý, třetí a dokonce i čtvrtý den, tedy pokud vám tak dlouho vydrží. Odležení v lednici mu totiž jen a jen prospěje, už takhle šťavnatý korpus ještě více zvláční. Upéct a nazdobit ho zvládne i ten, kdo má z dortů obavy, a vlastně se s tím zdobením nemusíte nijak párat, stačí buchtu prostě krémem potřít a posypat oříšky.

Palačinky

Palačinky jsme s mojí maminkou dělávaly na víkendové snídaně, taky někdy v týdnu k odpolední svačině, když byla chuť na něco dobrého a rychlého, no prostě pořád. Vždycky od oka, do mísy nalít mlíko, rozklepnout jedno nebo dvě vajíčka, trochu osolit a postupně přisypávat mouku, dokud těsto nebylo husté tak akorát. Já teda nikdy nevěděla, jestli už té mouky stačí, to máma to měla a má v oku, přinejhorším se to poznalo na té první (ne)povedené palačince. Jen na té konzistenci se dodnes nemůžeme shodnout, maminka má palačinky ráda tlusté, já co nejtenší. Jaký to pro mě byl ráj, když jsem ve Francii objevila jejich jemné crepes, nejlepší jen pokapané citronovou šťávou a posypané moučkovým cukrem, a v Japonsku naopak bohatě plněné vším možným, na co si jen vzpomenete, od jahod se šlehačkou přes zmrzlinu až po klínek dortu, a nejlépe ještě vše dohromady (zní to šíleně, ale bylo to děsně dobrý a jeden z důvodů, proč jsem se vrátila o pár kilo těžší). Ale zpátky k mojím palačinkám. Časem jsem pochopila, že dokonale palačinky bez vážení nedám, a začala si poctivě zapisovat kolik čeho. Po spoustě palačinkových sobot a stovkách palačinek jsem došla až k těmto - jemným, tenoučkým a lehce zlatavým palačinkám.