neděle 10. prosince 2017

Žloutkové muffiny


Prvních pár druhů cukroví už mám napečeno, zatím ale čeká v krabici na promazání, slepování a polévání čokoládou, snad se k tomu dostanu zítra, ať vám můžu tenhle týden konečně přinést pár tipů na vánoční cukroví. Moc času už do Vánoc nemáme, že? Došlo mi to, když jsem v podvečer zapalovala druhou adventní svíčku, a vysvětlovala malému, že až zapálíme tu poslední, přiletí Ježíšek. To znamená za čtrnáct dní a to je sakra brzy. Jako dítěti mi to nikdy nepřipadalo, ty dny před Vánoci byly hrozně dlouhé a utíkaly neskutečně pomalu, stejně jako třeba poslední měsíc do letních prázdnin, zatímco jako dospělákovi mi připadá, že se ani neotočím a uběhne celý rok. Je přitom hrozná škoda nechat si zrovna adventní čas protéct mezi prsty, tak se spolu se mnou na chvilku zastavte, zapalte si svíčku, pusťte film či otevřete knížku, nalijte si čaj a zakousněte něco dobrého. A když ne vánoční cukroví, které stejně nejlíp chutná před Vánoci (taky vám ho maminka zakazovala ujídat?), tak třeba tyhle nadýchané muffiny, kam skvěle upotřebíte všechny zbylé žloutky.


pondělí 4. prosince 2017

Čokoládovo-kokosová granola

Dneškem jsem zahájila vánoční pečení a snad to nebylo nějaké znamení, dopadlo to totiž neslavně. Pekla jsem kokosové čtverečky, spousta kokosu, kandovaného pomeranče, sušených brusinek a bílé čokolády, prostě samé dobré věci. Vonělo i vypadalo to báječně. První zádrhel přišel s krájením, čtverečky se hodně drobily a rozpadaly a já mám ráda, když vánoční cukroví vypadá úhledně, jeden kousek jako druhý. Pak muž prohlásil, že je to dost suché a prý leda, že bych k nim podávala i sklenici vody. Ach jo. Doma si je sice sníme, ovšem na blog je určitě dávat nebudu. Ještě že jsem mezitím upekla i tuhle granolu. Opět spousta kokosu a čokolády a tentokrát to chutná báječně. Cukroví to sice není, ale jako tip na vánoční dárek pro vaše milé a blízké dobrý, ne? 


pondělí 20. listopadu 2017

Čokoládový chlebíček s hruškami


Ráda peču večer. Za okny tma, všude ticho a klid, všichni spí a já mám čas jen pro sebe a svoje myšlenky. Pečení je moje vášeň a terapie. A i když se mi někdy nechce, jako třeba v sobotu, kdy jsem si v deset hodin vzpomněla, že jsem rodině slíbila upéct něco sladkého na snídani, nakonec si to užívám. Krájím tabulku čokolády na malé kousky, čokoláda krásně voní, nejvíc se mi ale líbí, jak praská pod nožem a rozlamuje se na hoblinky. V takový čas vznikají i ty nejlepší recepty. Protože mi dojde, že v lednici chybí půlka surovin, že potřebné kuchyňské náčiní se zrovna umývá v myčce, že robot by hrozivě hlučel a že teda zase musím trochu improvizovat a těšit se a doufat, že se to nakonec povede. Jako tenhle chlebíček, plný čokolády a s hruškami.


pátek 17. listopadu 2017

Křehký koláč s hruškami v karamelu a ořechovou drobenkou

Když budu parafrázovat Martinu z Sugartown - kdyby mi to nebylo blbý, nejradši bych se karamelem oblila od hlavy až k patě. Obzvlášť na podzim. Venku každou chvilku škaredě a nevlídno, ranní mlhy, plískanice, vlezlý vítr a protivná zima. Nic na to nefunguje líp než tenhle zlatý zázrak a já ho cpu úplně všude. Takže když mi pod ruku přišel recept ze starého čísla Apetitu, neváhala jsem ani minutu. Recet jsem si tedy dost upravila, přidala jsem těsto, aby korpus nebyl úplně tenoučký a náplň ho nepromáčela, ani karamel mi v původním znění zrovna nefungoval a i čas pečení byl až moc, ale ten nápad, ten je na jedničku s hvězdičkou!


pátek 10. listopadu 2017

Svatomartinské rohlíčky s ořechovou náplní

Letos jsem se pochlapila a svatomartinské šátečky konečně upekla včas. Možná taky proto, že svatý Martin vychází na sobotu a na víkend se peče prostě vždycky. Recept na ty nejlepší rohlíčky od babičky jsem samozřejmě nemohla najít (nevadí, přijdou na řadu jindy), tak jsem sáhnula po receptech, co si schovávám ve speciálním šanonu, za ty roky už je přímo obřích rozměrů... Rohlíčky jsou z Albert magazínu, bylo mi moc sympatické, že se do těsta přidává tvaroh, obvykle je zárukou kyprosti a vláčnosti a ani tady to nebylo jinak. Ořechovou náplň jsem dala svoji, je mnohem jednodušší než ta z originálního receptu a dává vyniknout právě ořechům. Možná by té náplně stačilo o třetinu méně, šátečky jsou pěkní bucláčci, tvar podkovy se tak během pečení poněkud ztratil, ale když my tu náplň moc rádi! Podkova má být připomínkou svatého Martina a jeho koníka, snad mi to odpustí. Jestli tedy zítra dorazí...

čtvrtek 9. listopadu 2017

Ice cream cake: čokoládový dort se "zmrzlinou"

Kačko, proč si pečeš dětské dorty? Ne, vážně, proč si neupečeš třeba dort ve tvaru knihy? - zeptal se mě táta, když nakouknul do lednice, a asi tím i narážel na to, že ráda čtu, takže by to bylo tématické. To ovšem netušil, že původně jsem se rozhodovala mezi tímto dortem a tzv. unicorn cake (dort jednorožec, mrkněte na odkaz) :-D Je sice pravda, že třicítku už slavím po několikáté, ale to přece neznamená, že si přestanu hrát. Na vlastní narozeniny se vlastně těším hlavně proto, že se budu moc vyřádit na dortu. Plním si své dortové sny a hrozně mě to baví. Recept je tentokrát poskládaný z různých dortů, které už na blogu jsou, takže jsem ho sem původně ani nechtěla dávat, ale protože už padlo několik dotazů jak na něj, tady ho máte.


neděle 29. října 2017

Ořechový dort s vanilkovým krémem patisserie



Po dlouhé době jsem zkoušela nový dortový korpus a volba padla na ořechový. Je to klasika nad klasiky, ořechový dort ve tvaru srdce (někdy taky podkovy nebo knihy) s číslovkou a marcipánovýma růžičkama vždycky dostávala k narozeninám naše prababička, všichni se nad ním oblizovali, moje sestra nenápadně kradla ty růžičky, akorát já si vždycky jen trochu ďobla. Máslový krém, to nebylo nic pro mne. Možná proto jsem se ořechovému dortu dodnes vyhýbala a až mě to teď skoro mrzí, protože je prostě skvělý! Alespoň ten můj. Vláčný korpus se spoustou jemně mletých ořechů a k tomu odlehčený krém z pravé vanilky, vyšlehaný s mascarpone. S krémem je sice trochu práce, je potřeba ho nachystat den předem, ale moc času to nezabere a výsledek rozhodně stojí za to. Garantuju vám, že se budete muset hodně držet, abyste ho všechen z mísy nevyjedli lžičkou. O tom, že u jednoho kousku dortu taky nezůstanete, ani nemluvím!