Rychlá buchta s tvarohem i mákem

Jestli taky řešíte, zda tvaroh nebo mák, protože doma máte každý rád něco jiného, upečte si tuhle buchtu a vyberte si podle svého tvarohový či makový kousek. Nebo si ji nakrájejte tak, aby každý dílek měl náplně obě. Já teda radši mák, ale nepohrdnu ani tvarohem, hlavně když je buchta voňavá a vláčná jako tahle. Už se dlouho chystám na honzovky, ale nakonec to vždycky dopadne tak, že skončím u něčeho jiného - na všechno to hnětení, kynutí a plnění buchet nádivkou nějak není čas, ani chuť (ta by byla jen na ty čerstvě upečené buchty). Tak jsem si vymyslela tenhle recept, je tam tvaroh i mák, ale lité těsto i s náplní máte za deset minut hotové. Na honzovky taky určitě brzo dojde, tím jsem si jistá, ale tohle bylo taky moc dobrý.

Jogurtová panna cotta

Po dlouhé době jsem se chystala na panna cottu, jen jsem přemýšlela, jak ji tentokrát ozvláštnit. Po chvilce pátrání na Pinterestu jsem objevila odlehčenou verzi s jogurtem. Většina receptů uváděla poměr smetany a jogurtu 2:1 či rovnou 1:1, já se rozhodla, že jogurtu dám tentokrát jen poloviční množství a recept použila svůj, na panna cottu s malinovým přelivem (malinko jsem ale upravila množství cukru a želatiny). Po rozmíchání jogurtu v ohřáté smetaně voněla celá směs hodně jogurtově - přiznám se, že jsem se trochu bála, aby si hosté na narozeninové oslavě nemysleli, že jsem jim naservírovala ovocný jogurt. Panna cotta ovšem chutnala úplně všem a myslím, že ani nepoznali, že je zjemněná jogurtem. Pokud hledáte dezert pro maminku k zítřejšímu svátku, vyzkoušejte ji. Připravená je za několik minut, vychlazená za pár hodin, zdobení květy či drobným ovocem snadno zvládnete a maminka jistě ocení její lehkou a osvěžující chuť.

Profiterolky: minivětrníčky s vanilkovým krémem mousseline

Na úvod vás prosím, nenechte se odradit délkou receptu. Jak je u mě zvykem, rozepisuju se v postupu hodně podrobně. Není to prostě rychlá buchta na plech, ovšem ta trocha práce s těstem  a náplní se vám rozhodně vyplatí. Až doma zavoní vanilkový krém a z trouby vytáhnete zlatavé a nadýchané bochánky, začnou ostatní členové rodiny nenápadně brousit kolem a na závěrečné máčení v čokoládě nebudete chtít čekat vůbec nikdo. Navíc profiterolky se dají plnit i klasickým pudinkem, pokud byste si to chtěli ulehčit. Také jsem to tak dělala, když jsem profiterolky pekla naposledy (už je to tedy pár let zpátky). Poslední dobou ovšem nedám dopustit na domácí vanilkový krém a doufám, že to máte stejně. Nebo že ho aspoň vyzkoušíte stejně jako tyhle skvělé minivětrníčky. Je to dezert, se kterým zazáříte na každé oslavě i doma v rodinném kruhu. Jen škoda, že tak rychle mizí...

Ovesné palačinky s jablky ve skořicovém karamelu

Jestli náhodou sledujete moje (velmi zřídka postované) Insta stories, tyhle palačinky už jste tam viděli. Tři týdny mi trvalo, než jsem si našla čas sepsat recept sem na blog. Čti: než jsem večer vydržela být vzhůru déle než dítě, které mě k počítači přes den sednout nenechá. Ale zpátky k receptu, chtěla jsem vyzkoušet něco nového, tak jsem tehdy do těsta přidala i jemně mleté vločky a překvapivě tahle varianta zachutnala i vybíravým členům rodiny. A protože jsem měla pocit, že by si ovesné palačinky zasloužily něco lepšího než marmeládu nebo nutellu, přidala jsem plátky jablek dušených ve skořici a smetanovém karamelu. Přiznám se ovšem, že pokaždé si se snídaní takhle nehraju, takže jestli zítra ráno budete hledět na fotku těhle palačinek a u toho smutně kousat do chleba se sýrem, nebudete v tom rozhodně sami.

Máslové hřebeny se skořicí a ořechy

Poslední dobou se málokdy dostanu k tomu, abych si časopisy o jídle (jiné si totiž nekupuju) prolistovala ještě ten měsíc, kdy vyjdou. Vlastně je to od té doby, co se nám narodil náš malý chlapeček. Nějak toho času ubylo, ne že bych si stěžovala. Každopádně minulý týden jsem si ukradla volnou chvilku při snídani a vytáhla dubnový Apetit. Nestihla jsem ho projít celý, ale recept na máslové hřebeny se skořicí mně hned padnul do oka a druhý den už voněly celým bytem. Obvykle recepty z časopisů úplně přeskládám, ale tady v podstatě nebylo co měnit, hřebeny byly dokonalé, já jsem jen do náplně přidala vlašské ořechy, máme je rádi a v kombinaci se skořicí je to lahoda. Trochu potíže jsem měla s omládkem, sladěnku doma nevedu, tak jsem ji nahradila lžičkou cukru a taky přidala víc vody, jinak mi vzniklé těstíčko nešlo ani rozmíchat (tu vodu jsem pak zas ubrala v další části receptu). Na "dvoufázové" kynutí v teple a v lednici jsem byla líná, nechala jsem kynout jen venku a s těstem se pracovalo i tak báječně. Přesně, jak se psalo v časopise, hřebeny po upečení krásně lístkovaly a přitom byly vláčné. Kynuté pečivo mám moc ráda a tohle byla rozhodně trefa do černého.

Velikonoční nádivka

Dávat večer před Velikonočním pondělím na blog recept na velikonoční nádivku je asi pěkná troufalost či zbytečnost, ale když... vloni jsem ji konečně vyfotila (právě na Velikonoční pondělí) a sepsala i recept, letos plánovala ho včas uveřejnit, abyste si nádivku mohli upéct i vy. Jenže sami asi vidíte, jak to na blogu vypadá. Poslední recept někdy začátkem března a od té doby pusto prázdno. Na Facebooku i na Instagramu jsem před pár dny psala, jak se to se mnou má, ale je mi jasné, že ne každý si tyhle sociální sítě pustil do života. Takže, věc se má tak, že mě letos nějak semlela zima, přidalo se pár drobných zdravotních komplikací a veškeré moje fungování se soustředilo hlavně na běžný každodenní život a zbytek šel lehce/dost stranou. Ale doufám, že už to bude lepší a že se zas budeme potkávat i tady, protože pečení je moje láska, blog je moje radost a vy všichni, co sem chodíte, pečete podle mě a píšete mi komentáře, jste moje pořádná dávka energie! A ještě k té nádivce, stejně jako recept na mazanec, je podle mojí babičky, je výborná a bez ní si nedovedu Velikonoce představit.

Čokoládovo-pomerančová bábovka

Když jsem asi před měsícem objevila v obchodě regál s červenými pomeranči, byla jsem nadšená a hned jsem si koupila jednu síťovku. V té době jsem totiž na Pinterestu zahlédla pár obrázků různých buchet a koláčů s pomerančovou polevou a strašně se mi líbily. Jasně růžová poleva stékala po stranách a dole tvořila malé kaňky, no roztomilost jako blázen. V reálu to ale zas taková paráda nebyla. Poleva sice byla úžasně růžová, ale namíchat tu správnou konzistenci bylo peklo. Nejméně dvakrát mi veškerá poleva vesele stekla až dolů a vytvořila pod bábovkou růžové jezero, kde tu a tam plavaly drobky. Rozhodně doporučuju při polévání postavit bábovku na mřížku a pod ní dát ještě plech. Když vám té polevy dolů steče moc, můžete ji použít ještě jednou a nebudete mít tolik práce s uklízením. Každopádně, nám doma bábovka chutnala s polevou i bez ní, lehce pomerančovou chuť má totiž i sama o sobě, nechám tedy na vás, jestli se s ní budete chtít potrápit jako já.