pátek 27. dubna 2018

Ovesné palačinky s jablky ve skořicovém karamelu

Jestli náhodou sledujete moje (velmi zřídka postované) Insta stories, tyhle palačinky už jste tam viděli. Tři týdny mi trvalo, než jsem si našla čas sepsat recept sem na blog. Čti: než jsem večer vydržela být vzhůru déle než dítě, které mě k počítači přes den sednout nenechá. Ale zpátky k receptu, chtěla jsem vyzkoušet něco nového, tak jsem tehdy do těsta přidala i jemně mleté vločky a překvapivě tahle varianta zachutnala i vybíravým členům rodiny. A protože jsem měla pocit, že by si ovesné palačinky zasloužily něco lepšího než marmeládu nebo nutellu, přidala jsem plátky jablek dušených ve skořici a smetanovém karamelu. Přiznám se ovšem, že pokaždé si se snídaní takhle nehraju, takže jestli zítra ráno budete hledět na fotku těhle palačinek a u toho smutně kousat do chleba se sýrem, nebudete v tom rozhodně sami.

čtvrtek 12. dubna 2018

Máslové hřebeny se skořicí a ořechy

Poslední dobou se málokdy dostanu k tomu, abych si časopisy o jídle (jiné si totiž nekupuju) prolistovala ještě ten měsíc, kdy vyjdou. Vlastně je to od té doby, co se nám narodil náš malý chlapeček. Nějak toho času ubylo, ne že bych si stěžovala. Každopádně minulý týden jsem si ukradla volnou chvilku při snídani a vytáhla dubnový Apetit. Nestihla jsem ho projít celý, ale recept na máslové hřebeny se skořicí mně hned padnul do oka a druhý den už voněly celým bytem. Obvykle recepty z časopisů úplně přeskládám, ale tady v podstatě nebylo co měnit, hřebeny byly dokonalé, já jsem jen do náplně přidala vlašské ořechy, máme je rádi a v kombinaci se skořicí je to lahoda. Trochu potíže jsem měla s omládkem, sladěnku doma nevedu, tak jsem ji nahradila lžičkou cukru a taky přidala víc vody, jinak mi vzniklé těstíčko nešlo ani rozmíchat (tu vodu jsem pak zas ubrala v další části receptu). Na "dvoufázové" kynutí v teple a v lednici jsem byla líná, nechala jsem kynout jen venku a s těstem se pracovalo i tak báječně. Přesně, jak se psalo v časopise, hřebeny po upečení krásně lístkovaly a přitom byly vláčné. Kynuté pečivo mám moc ráda a tohle byla rozhodně trefa do černého.


neděle 1. dubna 2018

Velikonoční nádivka



Dávat večer před Velikonočním pondělím na blog recept na velikonoční nádivku je asi pěkná troufalost či zbytečnost, ale když... vloni jsem ji konečně vyfotila (právě na Velikonoční pondělí) a sepsala i recept, letos plánovala ho včas uveřejnit, abyste si nádivku mohli upéct i vy. Jenže sami asi vidíte, jak to na blogu vypadá. Poslední recept někdy začátkem března a od té doby pusto prázdno. Na Facebooku i na Instagramu jsem před pár dny psala, jak se to se mnou má, ale je mi jasné, že ne každý si tyhle sociální sítě pustil do života. Takže, věc se má tak, že mě letos nějak semlela zima, přidalo se pár drobných zdravotních komplikací a veškeré moje fungování se soustředilo hlavně na běžný každodenní život a zbytek šel lehce/dost stranou. Ale doufám, že už to bude lepší a že se zas budeme potkávat i tady, protože pečení je moje láska, blog je moje radost a vy všichni, co sem chodíte, pečete podle mě a píšete mi komentáře, jste moje pořádná dávka energie! A ještě k té nádivce, stejně jako recept na mazanec, je podle mojí babičky, je výborná a bez ní si nedovedu Velikonoce představit.