Medovníkové kuličky

Medovníkové kuličky jsem pekla poprvé vloni a hned je zařadila mezi cukroví, které budu péct každý rok. Zatím na tom mém každoročním seznamu moc druhů není, ráda zkouším nové věci a pokud něco přidám, můžete si být jistí, že je to fakt dobrý. Krom toho vážně chutnají jako medovník. Těsto je z půl kila mouky, takže je ho poměrně dost, ale dá se využít i jinak. Já jsem vloni z půlky dělala kuličky a z půlky medová vosí hnízda, i letos si to zopakuju a pokud se mi podaří vyladit recept k mé spokojenosti, objeví se taky tady na blogu. Navíc mě napadlo, že rozmixovaný medový korpus by byl i skvělý základ pro cheesecake.

Kokosové crinkles

Crinkles, aneb popraskané sušenky, teď před Vánoci přímo zaplavily internet a já je mám na vánočním seznamu taky.  Nakonec jsem je nejdřív zkusila v kokosové verzi, protože kokosové cukroví mám hrozně ráda. První pokus proběhl minulý týden, ale moc jsem s ním spokojená nebyla. Těsto jsem nechala v lednici přes noc, což klasickému cukroví sice prospívá, jenže tady to bylo spíš na škodu, protože sušenky pak během pečení moc nepopraskaly. Navíc jsem kuličky dělala moc velké a pekla je zbytečně dlouho. Včera proběhl pokus číslo dvě, vyvarovala jsem se všech předchozích pochybení a sušenky se povedly na jedničku. Navrch křupavé, uvnitř měkké, s úžasně kokosovou chutí, k tomu krásně popraskané. Na fotku nehleďte, to jsem fotila ty "nepovedené" minulý týden, včera jsem neměla foťák a sušenky hned putovaly k nemocné sestřičce.

Masarykovo cukroví

Cukroví, na které nepotřebujete žádná vykrajovátka a prim v něm hrají lískové oříšky. Nepatří mezi nejkrásnější kousky na vánočním stole, ale u nás obvykle zmizí  jako první. Doma jsme ho dělali, když jsem byla malá, a před pár lety jsem ho začala péct pro svoji rodinu. Letos se mi konečně povedlo ho i nafotit, takže se o něj můžu podělit i s vámi. Upečte si ho klidně už teď, ale pozor, je možné, že do Vánoc budete muset udělat ještě jednu dávku.

Čokoládové košíčky s arašídovým máslem

Mám pro vás první vánoční recept a začneme rovnou trochu netradičně. Letos jsem plánovala péct cukroví na blog už v půlce listopadu, ale nějak nám to zhatila viróza, kterou malý dotáhl ze školky a už se s ní tři týdny pereme, takže všechno ostatní jde trochu stranou. Chtělo to tedy nějakou rychlovku a protože jsem zrovna dostala celý balík ořechových másel od Big Boy Butter, bylo rozhodnuto. Pokud máte rádi arašídové máslo, budou vám tyhle košíčky určitě chutnat a hlavně, do hodiny je máte hotové. 

Nekynutý tvarohový mazanec

Už několik let se s mamkou domlouvám, že si od ní vezmu recept na tvarohový mazanec, a když na to konečně dojde, a já ho upeču a začnu sepisovat postup na blog, zjistím, že úplně to stejné těsto chystám každý rok na Vánoce a peču z něho tvarohovou štólu... to prostě nevymyslíš! Ta tvarohová štóla je můj oblíbený recept, bez ní by u nás nebyl advent. Myslím, že podobnou tradici zavedu i na Velikonoce a krom klasického kynutého mazance budeme péct i ten tvarohový. Já jsem tedy zvolila jeho miniverzi, upekla jsem místo velkého mazance tři malé bochánky. Mini mazance mi přijdou roztomilé a ještě můžete podělit rodinu. Jeden teda zmizel během půl hodiny, nestačil ani vychladnout a manžel prohlásil, během nenápadného ukrajování a ujídání, že tenhle mazanec je přímo luxusní.

Ořechovo-mrkvové kostky s krémem

Velikonoce za rohem, jaro v rozpuku (no radši se teď nedívejte z okna, možná tam sněží) a já pro vás mám první velikonočně a vlastně i jarně laděný recept. Je to vlastně variace na mrkvový dort, se spoustou mrkve, oříšků a jemným krémem navrch. A co je nejlepší, skvěle chutná i druhý, třetí a dokonce i čtvrtý den, tedy pokud vám tak dlouho vydrží. Odležení v lednici mu totiž jen a jen prospěje, už takhle šťavnatý korpus ještě více zvláční. Upéct a nazdobit ho zvládne i ten, kdo má z dortů obavy, a vlastně se s tím zdobením nemusíte nijak párat, stačí buchtu prostě krémem potřít a posypat oříšky.

Velikonoční nádivka

Dávat večer před Velikonočním pondělím na blog recept na velikonoční nádivku je asi pěkná troufalost či zbytečnost, ale když... vloni jsem ji konečně vyfotila (právě na Velikonoční pondělí) a sepsala i recept, letos plánovala ho včas uveřejnit, abyste si nádivku mohli upéct i vy. Jenže sami asi vidíte, jak to na blogu vypadá. Poslední recept někdy začátkem března a od té doby pusto prázdno. Na Facebooku i na Instagramu jsem před pár dny psala, jak se to se mnou má, ale je mi jasné, že ne každý si tyhle sociální sítě pustil do života. Takže, věc se má tak, že mě letos nějak semlela zima, přidalo se pár drobných zdravotních komplikací a veškeré moje fungování se soustředilo hlavně na běžný každodenní život a zbytek šel lehce/dost stranou. Ale doufám, že už to bude lepší a že se zas budeme potkávat i tady, protože pečení je moje láska, blog je moje radost a vy všichni, co sem chodíte, pečete podle mě a píšete mi komentáře, jste moje pořádná dávka energie! A ještě k té nádivce, stejně jako recept na mazanec, je podle mojí babičky, je výborná a bez ní si nedovedu Velikonoce představit.

Perníkový cheesecake

S nápadem na perníkový cheesecake jsem si pohrávala už dlouho, nakonec na něj došlo až po Vánocích a vlastně to byl ideální povánoční dezert, protože jsem do něj upotřebila i nějaké zbylé cukroví. I když jsme ho letos měli relativně málo - pekla jsem asi devět druhů, většinou z půlky dávky - stejně se nakonec všechno nesnědlo, do toho se u nás sešlo i cukroví od mojí a manželovy maminky a jako každý rok zbyla v lednici malá krabice, kterou poslední týden každý obcházel obloukem. Vyhodit ho mi bylo líto, zamražené a následně rozmražené by u nás moc úspěch moc nemělo, tak kam s ním? Do cheesecakeu! Když jsem přemýšlela, jaké sušenky použiju do korpusu, aby ladily s perníkovou náplní, padl mi zrak právě na tu pozapomenutou krabici. Vybrala jsem spíš suché cukroví, pár kousků bylo politých čokoládou, s pistáciemi a mrazem sušenými malinami, něco i slepené marmeládou, proč ne, jen toho s krémem bych se asi bála, aby to během pečení nenadělalo nějakou paseku. Do náplně jsem přidala lžičku perníkového koření a vanilky, polila čokoládovou ganache a dozdobila granátovými zrníčky, čokoládovými hoblinkami, eukalyptem, svitky skořice a badyánem... no, vánoční cheesecake jak vyšitý!

Věnečky s bílou čokoládou

Původně jsem si říkala, že už vám sem dávat žádné cukroví nebudu. Že už máte určitě napečeno, naklizeno, zabaleno a nohy nahoře (ha ha, snad mi ten vtípek odpustíte). Ale když ono je tak krásné! A k tomu jednoduché. Těsto je naše rodinné osvědčené, na linecké cukroví. Je křehké a jemné, voní máslem, vanilkou a citronovou kůrou. Klasické linecké totiž na vánočním stole nesmí nikdy chybět. Tentokrát jsem krom toho vykrajovala i věnečky, máčela je v bílé čokoládě a sypala pistáciemi a malinami. Věnečky se rozplývají na jazyku, pistácie lehce křupnou v puse a kyselkavé maliny tvoří příjemný kontrast ke sladké čokoládě. A k tomu ta zářivě růžová a zelená barva! Pokud mrazem sušené maliny neseženete, zkuste místo nich nahrubo pokrájet sušené brusinky, slušet jim to s pistáciemi bude taky.

Pomerančové sušenky s čokoládou

Sušenky jsou u nás oblíbené během celého roku a nevidím důvod, proč si je neupéct i na Vánoce. Můžete si vykrájet menší kolečka i jiné tvary, klidně třeba andělíčky, hvězdičky či zvonečky, ať s těmi Vánocemi ještě více ladí. Když už by vám nestačila ta pomerančová vůně a chuť, protože tu já mám s Vánocemi spojenou už od dětství. I když už se na ně fronty dávno nestojí, pomeranče (a mandarinky) prostě k Vánocům patří.

Čokoládové věnečky

Už jen devět dní do Vánoc! Těšíte se? Poslední roky kolem sebe neustále slýchám písničku na téma "Za chvilku budou Vánoce a já ještě nemám napečeno/uklizeno/koupené dárky". Jako by Vánoce měly nějakou normu, kterou je třeba naplnit - takový počet cukroví, takový počet umytých oken a takový počet drahých darů - jinak ty Vánoce nebudou stát za nic. Ale nakonec je to fuk. Ať si to každý udělá, jaké chce. Takže u nás doma žádný extra speciální úklid neprobíhá, dárky se kupují průběžně i na poslední chvíli a vždycky pro radost a cukroví se peče někdy s dětma s nepořádkem kolem, někdy po večerech v klidu, ale hlavně že mě to baví a že ho péct chci, žádné musím. Taky nestíhám, to musím přiznat, a chystám ho po chvilkách, proto jsem si letos vybrala hlavně takové, které je rychlé a jednoduché na přípravu a přitom skvěle chutná a hezky vypadá. Snad se bude hodit i vám.

Svatomartinské rohlíčky s ořechovou náplní

Letos jsem se pochlapila a svatomartinské šátečky konečně upekla včas. Možná taky proto, že svatý Martin vychází na sobotu a na víkend se peče prostě vždycky. Recept na ty nejlepší rohlíčky od babičky jsem samozřejmě nemohla najít (nevadí, přijdou na řadu jindy), tak jsem sáhnula po receptech, co si schovávám ve speciálním šanonu, za ty roky už je přímo obřích rozměrů... Rohlíčky jsou z Albert magazínu, bylo mi moc sympatické, že se do těsta přidává tvaroh, obvykle je zárukou kyprosti a vláčnosti a ani tady to nebylo jinak. Ořechovou náplň jsem dala svoji, je mnohem jednodušší než ta z originálního receptu a dává vyniknout právě ořechům. Možná by té náplně stačilo o třetinu méně, šátečky jsou pěkní bucláčci, tvar podkovy se tak během pečení poněkud ztratil, ale když my tu náplň moc rádi! Podkova má být připomínkou svatého Martina a jeho koníka, snad mi to odpustí. Jestli tedy zítra dorazí...

Mrkvový dort

Letos jsem na Velikonoce poprvé pekla mrkvový dort. Chystala jsem se na něj už dlouho, je to klasika mezi dorty a krom toho se k Velikonocům neobyčejně hodí. Koketovala jsem s tím, že ho ozdobím marcipánovými mrkvičkami a čokoládovými zajíčky, nakonec se mi zalíbilo tohle jednoduché zdobení à la kropenaté křepelčí vajíčko, jen jsem navrch přihodila pár mandlí v cukru. Že mu to bude slušet i v jednoduchém bílém provedení, snad nemusím zmiňovat - čekat s tímhle dortem až na příští Velikonoce by byla opravdu škoda. Mrkve je v korpusu opravdu hodně, ale nemusíte se toho vůbec bát. S hromadou zeleniny ve sladkém moučníku mám jen a jen skvělé zkušenosti, viz třeba tenhle čokoládovo-cuketový koláč, těsto je totiž díky ní úžasně vláčné a na chuti to jinak vůbec nepoznáte.

Vanilkové sušenky

Když peču máslové sušenky, obvykle rovnou udělám dvojitou dávku těsta. Rozdělím ho na dvě poloviny a buď jednu schovám do mrazáku na později (předpřipravené sušenkové těsto se vždycky hodí), nebo každou jinak ochutím a mám tak dva druhy sušenek. Letos na Velikonoce jsem pekla slepované citronové a pak vanilkové. Mám ráda tyhle jednoduché chutě a vůně, jen vanilka a máslo. Na Pinterestu se mi líbila fotka sušenkových zajíců, ocásky měli dokreslené barevnou bílkovou polevou. Nápad mě zaujal, ale poleva mi přišla zbytečně komplikovaná, raději jsem sáhla po čokoládových peckách. Zajíčci byli k nakousnutí a ještě jsem jim doma našla jednoho kamaráda. A snad nemusím říkat, že sušenkám budou slušet i jiná vykrajovátka...

Citronové sušenky

K Velikonocům u nás patří sušenky. Hlavně proto, že strašně ráda kupuju nová a nová vykrajovátka. Mám jich doma celou sbírku, ale stejně na trzích vždycky objevím další, které prostě musím mít. A kdy jindy než o Velikonocích využít všechna ta kuřátka, zajíčky, vajíčka a ovečky... Párkrát jsem zkusila upéct velikonoční perníčky, ale zaprvé potřebují čas na změknutí a ten já obvykle nemám a za druhé perníčky prostě patří k Vánocům. Tak peču sušenky. Tentokrát citronové, slepované lemon curd. Ta osvěžující citronová chuť se k Velikonocům i jaru báječně hodí.

Mrkvové muffiny s bílou čokoládou

Víkend jsme strávili na chatě v Jeseníkách, s kamarády, co jsme se dlouho neviděli, ve vesničce na konci světa, bez jídla, zato se spoustou malých dětí, takže čtvrtek a pátek byly ve znamení příprav. Upéct dort jako překvapení k narozeninám, nasmažit řízky, naložit maso na gril... Vždycky, když se takto někam chystáme, já samozřejmě nestíhám (moji milí a drazí mě dobře znají). Není se tedy co divit, že v tom největším shonu mi proběhne hlavou, jestli to za ty dva dny stojí. Doma se sbalíme, věcí jak na týden, jenže s dítětem to ani jinak nejde, na místě vybalíme a už abysme se pomalu zas balili domů. Ale pak člověk vyrazí ven, kolem cesty roubené chaloupky, pod nima se vine potok a k němu svažují stráně poseté žlutými narcisy a petrklíči, já s nadšením nacházím celé lány medvědího česneku a marně přemýšlím, jak se jmenuje ta drobná bílá kytička, co všude kolem kvete (sasanka hajní?). O kousek dál objevujeme koně za plotem a milého majitele, co nám ochotně ukáže malé králíčky a nasměruje nás do kravína za vesnicí, kde si pohladím i roztomilé okaté tele.  Domů si pak krom hromady jídla, které se samozřejmě nestihlo sníst, vezeme taky spoustu energie.

Hot cross buns: velikonoční bochánky

S jarem na mě asi přišla nějaká jarní únava, jinak si nedovedu představit, proč mi trvalo čtrnáct dní přidat nový příspěvek na blog. Obvykle upeču, vyfotím, jeden či dva večery sednu k počítači a je to. Tentokrát jsem každý večer prostě odpadla na pohovku nebo rovnou do postele. Ani s tím pečením to během těch dvou týdnů nebylo zrovna valné, a to jsem si předtím řekla, že letos v březnu a začátkem dubna napeču pár dobrot, co jsem vždycky chtěla vyzkoušet, ale na Velikonoce se na ně nikdy nedostane, protože to pokaždé  máme mazanec, jidáše a nádivku a víc už bysme nezvládli sníst. První tedy byly na řadě tzv. hot cross buns, které pochází z Velké Británie. Jsou to kořeněné sladké bochánky, navrchu zdobené křížkem symbolizujícím ukřižování Ježíše Krista a obvykle se jedí na Velký pátek. Recept jsem zkusila podle Jamieho Olivera a nezklamal, pro velký úspěch jsem je pekla hned dvakrát. Měkkoučké bochánky nám nejvíc chutnaly jen tak samotné nebo potřené máslem, ale jak mi poradila jedna mladá dáma na Facebooku, ještě lepší jsou prý polité rozpuštěným máslem a pro dospělé s troškou rumu. Škoda, že to už jsme je měli všechny snězené...

Trifle: čokoládový piškot s mascarpone a lesními plody

Peču, fotím, nestíhám, ponocuju... tomu říkám parádní první leden. No jo, jak na Nový rok, tak po celý rok, tvrdí jedno přísloví. A vlastně by mi vůbec nevadilo, kdy by to tak bylo i dny následující. Až na ten nepořádek v kuchyni, ale i ten jsem včera pro jistotu bleskurychle uklidila (co kdyby na tom pořekadlu bylo něco pravdy). Krom toho je fajn, dát si prvního dne nového roku něco sladkého, zrovna upečeného. Cukroví už máme doma dost. Tenhle dezert vypadá slavnostně, jak se na začátek nového roku sluší, a přitom je hotový raz dva. Takový dort ve skle, do kterého se mohou všichni společně pustit lžící a pak klidně vyrazit na procházku, protože v žaludku je rozhodně tížit nebude. Měkký čokoládový korpus, kyselkavé ovocné pyré a našlehané vanilkové mascarpone, to je prostě paráda. A pro mě i nová novoroční tradice - už se těším, jakou jinou kombinaci do skla příště vymyslím. Sladký nový rok 2017 i vám všem!

Čokoládové palcové sušenky se slaným karamelem

Palcové sušenky představují ideální variantu cukroví na poslední chvíli. Večer nachystáte těsto a slaný karamel, druhý den sušenky upečete a naplníte a nejspíš budete mít co dělat, abyste je sami všechny nespořádali. Těsto i náplň jsou jednoduché a ze surovin, které máte určitě doma, a přitom s nimi jistě ohromíte každého, kdo ochutná. Křupavé sušenky a lehce tekutý střed... slaný karamel je prostě tutovka, co si budeme povídat. Ovšem pokud chcete, můžete ho klidně vyměnit za nějakou dobrou čokoládu či marmeládu.

Makové linecké cukroví

Linecké cukroví nesmí na Vánoce chybět, letos jsem ale chtěla vyzkoušet nějakou netradiční variantu. V lednici už nějakou dobu schovávám sklenici lemon curd, tenhle voňavý citronový krém máme doma velmi v oblibě. Nejčastěji ho dávám do krému na cupcakes a do makronek. A protože citron si skvěle rozumí s mákem, napadlo mě přidat pár lžic křupavých makových kuliček právě do těsta na linecké. Recept mám klasický, léty ověřený a snadno zapamatovatelný. Stačí si pamatovat poměr 3:2:1 (mouka:máslo:cukr) a množství surovin přizpůsobit tomu, kolik cukroví máme v úmyslu spořádat. Lemon curd si můžete koupit například v Marks&Spencer, nebo si ho jednoduše připravit doma, návod najdete na konci receptu. Klidně ovšem vyzkoušejte makové linecké s nějakou kyselejší marmeládou, třeba malinovou nebo rybízovou. Vsadím se, že s mákem si obě budou krásně notovat.