Tousty u nás zbydou málokdy, obvykle je všechny zapečeme se šunkou a sýrem, zato když zbyde veka, mazanec či tvarohová štola na Vánoce, French toast prostě musí být. Luxusní snídaně, která je rychlá hotová (třeba ve srovnání s palačinkami). Navíc mám podezření, že našim dětem chutná mnohem víc než samotná štola. Recept je to přitom jednoduchý, stačí trocha mléka, vajíčko, skořice a zbylé pečivo. Já už to míchám od oka.
Kváskové pečení mě chytilo několikrát a po nějakém čase vždycky opustilo. A to i přesto, že se mi párkrát povedl obstojný chléb. Co neprošlo a nevyšlo, je pravidelné krmení kvásku. Stěží zvládnu zalévat květiny. Když jsem od Babiččiny volby dostala recept na chleba z podmáslí, kde místo kvásku bylo droždí, byla jsem trochu skeptická, jestli to vůbec bude vypadat jako chleba. Překvapení bylo velmi milé, protože tenhle chleba je opravdu výborný a díky žitné mouce chutná jako klasický český chleba.
Lívanečky chystám každý týden aspoň jednou, je to snadná a rychlá snídaně či svačina. Pokud se je tedy nerozhodnete servírovat v mini formě, tam už to trochu času zabere. Ale zase vypadají extra roztomile a jako mini špízky zaujmou i nejednoho nejedlíka, vyzkoušeno. Já si prostě s jídlem ráda hraju :-)
Naposledy jsem do mrazáku dávala rybíz! V létě mám vždycky velký plány, jak v zimě budu péct rybízové koláče, a nakonec ho vždycky vytáhnu, až když keře na zahrádce nahazují nové plody, navíc doma se mi mimo sezónu na rybíz stejně šklebí. Takže letos to bylo vážně naposledy, kdy jsem na jaře z mrazáku tahala rybíz... Ale dobrý to bylo, to zas jo.
Zkoušet nové příchutě makronek mě pořád ještě baví a seznam těch, co bych si chtěla upéct, je dlouhý jak týden před výplatou. Tak si dnes můžu zas jednu položku odškrtnout. Nechala jsem se inspirovat nadcházejícím létem a makronky rozsvítila zvenčí i uvnitř. Návod na dvoubarevné skořápky najdete dole v postupu, není to nic složitého. Žlutý terčík v náplni je lemon curd, růžové kolečko kolem něj krém z mascarpone a lyofilizovaných malin. Opravdu osvěžující kombinace! Mrazem sušené ovoce se překvapivě nehodí jen jako zdravé mlsání, ale právě i do krémů, protože narozdíl od různých pyré neobsahuje žádnou vodu a krém nenaředí, přitom přád nese spoustu chuti.
Kdysi dávno jsem si lemon curd, aka citronový krém, kupovala v Marks&Spencer, ale pak jsem zjistila, že mnohem jednodušší je uvařit si ho doma. Potřebujete jen vajíčka, cukr, citron, máslo a pár minut času. Navíc se nemusí dělat jen z citronu, skvěle chutná i z manga nebo marakuji. A kam s ním? Třeba na palačinky nebo na cupcakes, taky s ním můžete potřít piškotovou roládu před zavinutím nebo jednotlivá patra vanilkového dortu... Je báječně nakyslý, takže se skvěle kombinuje s lehkými smetanovými krémy a čerstvým ovocem. A k tomu ta barva!
Velikonoční výzdobu sice ještě nemám a zatím ani neplánuju, ale nové recepty pomalu přidávat začnu, ať se máme na co těšit (ty starší najdete vpravo pod záložkou Velikonoce). Co si budeme povídat, nejlepší je na Velikonocích všechno to skvělé jídlo. První recept je na jednoduché, šťavnaté cupcakes s krémem, na který nepotřebujete žádnou speciální zdobící špičku, ani jiné fígle, a přesto vykouzlíte malá hnízdečka. Trik je ve strouhaném kokosu, kterým obalíte krém. A do hnízdeček pak můžete posadit cukrová či čokoládová mini vajíčka.
Pekla jsem ji v pátek, dneska už zbyl jen kousek na snídani, ale ještě pořád je vláčná a měkkoučká. Není nic víc než bábovka na neděli - pokud teda zrovna nepeču dort nebo třeba koblihy s vanilkovým krémem. Pořád je to ale bábovka, která bude mojí srdcovkou.
Jarní prázdniny, do toho antibiotika a zánět horních cest dýchacích, ze kterého se nakonec vyklubal covid. Ale už jsem zpátky! V posledním čísle časopisu Food jsem zahlédla fotku koblížků od @bududub a vzpomněla si na rychlé tvarohové vdolečky, co jsme dělávali doma a už dlouho neproběhly, přitom taková dobrota! Tak jsem je tentokrát předělala na mini koblížky, ale na blogu najdete i tu původní vdolečkovou verzi.
Taky se vám zdá, že pistáciové recepty nějak nabývají na popularitě? Vůbec se tomu nedivím. I když já jsem třeba pistáciovou zmrzlinu měla ráda už jako malá. A pak taky solené pistácie, těm neodolám nikdy. Jako "velká" jsem navíc přišla na chuť i pistáciím v dezertech. Zaprvé dodají křupavý element, zadruhé mají krásnou barvu. Navíc kvalitní pistáciovou pastu (pouze z pistácií) už seženete skoro všude. Tady jsem jí naplnila křehká a jemná linecká kolečka. Na závěr jsem je namočila do bílé čokolády a posypala kousky drcených pistácií, jak jinak.
Palačinky jsou u nás stále nejoblíbenější víkendová snídaně. A aby nám nezevšedněly, je třeba si občas pohrát se servírováním. Na tuhle variantu jsem měla chuť už dlouho a nezklamala. Vláčné palačinky, slaďoučké zkaramelizované banány, křupavé oříšky a nadýchaná šlehačka. Byla to lahoda.
Konečně je mám! Moje pistáciové makronky. S náplní, která je v chuti opravdu pistáciová a nepřebíjí ji bílá čokoláda. Vychytat poměr smetany a čokolády pro mě totiž dlouho bylo takové cukrářské peklíčko. Buď byla náplň moc čokoládová nebo příliš řídká, a to i po nekonečném pobytu v lednici. S pokusy jsem tedy ještě neskončila, ale tohle je moc dobrý základ.
Naposledy jsem profiterolky pekla několik roků zpátky, ale očividně jsem to nezapomněla a recept pořád funguje. Náplň jsem tentokrát zvolila pistáciovou, některé bochánky před naplněním rozřízla a přidala dovnitř čerstvé maliny a samotné pistáciové máslo. Kombinace pistácie a maliny je prostě klasika.