čtvrtek 24. ledna 2019

Ořechová granola


 Pokud se vám zdá, že tenhle recept už jste na blogu viděli, nepletete se. Nejdřív jsem totiž dostala chuť na ořechovou granolu. Pak mě napadlo, že by si zasloužila lepší fotku. A když jsem ji chystala, trochu jsem recept upravila - některé ingredience přidala (hlavně hodně ořechů), některé dala pryč (zejména namíchanou směs semínek z obchodu, kterou doma každý nemá a já už vlastně taky ne) a pohrála si i s teplotou a dobou pečení. Změna granole prospěla a protože mi přišlo líto, aby recept zapadl v archivu blogu, dovolila jsem si ho přilípnout nahoru mezi aktuální příspěvky. Mimochodem, kombinace pomeranče a ostružiny byla původně jen na oko, pro fotku, nakonec mě ale velmi mile překvapila. Kůru jsem samozřejmě dala pryč a zmrzlé ostružiny nechala povolit, ovšem pomeranč s bílým jogurtem příjemně kontrastoval a ostružiny byly překvapivě sladké, což se třeba o mražených malinách říct nedá.

neděle 20. ledna 2019

Americké lívanečky


Miluju víkendové snídaně. Chtěla bych napsat líné a dlouhé víkendové snídaně, ale s malými dětmi je to utopie. Proto jsem už taky dávno po snídani a sepisuju recept na tyhle boží, "pravé americké" lívanečky. Ovšem i to jen díky tomu, že jedno dítko usnulo a druhé se dívá na pohádku a u toho vrčí jako letadlo. U nás tenhle víkend proběhly palačinky, už se z toho stala sobotní tradice, a volské oko se šunkou a rozpuštěným sýrem navrch, není nic lepšího než máčet si kousek chleba v tekutém žloutku. Lívanečky jsme měli minulý týden, předtím ještě dvakrát a určitě ne naposledy. Jsou měkké a nadýchané a k tomu rychle hotové. Narozdíl od palačinek, které vždycky smažím půl dopoledne, lívanečky jsou na velkém lívanečníku hotové do půl hodinky, ve dvou, až třech dávkách. Záleží, kolik těsta nalijete do každého důlku. Stačí poměrně málo, díky kypřícímu prášku ještě pěkně povyskočí, někdo ale rád lívance pěkně vysoké. Proto ani neuvádím počet lívanečků z jedné dávky těsta - jednou jsem jich nasmažila čtrnáct, podruhé rovných jednadvacet (holt trochu tenčích).


sobota 12. ledna 2019

Krupicová kaše



V novém roce je nejlepší začínat polehoučku, něco jednoduchého si proto dáme i tady. O své lásce ke krupicové kaši jsem se už zmiňovala, ovšem připravit ji byl pro mne vždycky trochu boj. Nikdy jsem nevěděla, kolik té krupice vlastně do mléka nasypat. Na začátku se zdálo, že je jí málo, přidávala jsem a přidávala, až kaše konečně zhoustla, a ve výsledku v ní stála lžíce. Protože ji teď svačím minimálně dvakrát týdně, konečně jsem vychytala pro mne ideální poměr mléka a krupice. Kaše je akorát na sytou odpolední svačinu (nebo snídani, pokud rádi snídáte sladké) a není ani příliš řídká, ani příliš hutná. Třeba se můj recept bude hodit i vám.