čtvrtek 12. dubna 2018

Máslové hřebeny se skořicí a ořechy

Poslední dobou se málokdy dostanu k tomu, abych si časopisy o jídle (jiné si totiž nekupuju) prolistovala ještě ten měsíc, kdy vyjdou. Vlastně je to od té doby, co se nám narodil náš malý chlapeček. Nějak toho času ubylo, ne že bych si stěžovala. Každopádně minulý týden jsem si ukradla volnou chvilku při snídani a vytáhla dubnový Apetit. Nestihla jsem ho projít celý, ale recept na máslové hřebeny se skořicí mně hned padnul do oka a druhý den už voněly celým bytem. Obvykle recepty z časopisů úplně přeskládám, ale tady v podstatě nebylo co měnit, hřebeny byly dokonalé, já jsem jen do náplně přidala vlašské ořechy, máme je rádi a v kombinaci se skořicí je to lahoda. Trochu potíže jsem měla s omládkem, sladěnku doma nevedu, tak jsem ji nahradila lžičkou cukru a taky přidala víc vody, jinak mi vzniklé těstíčko nešlo ani rozmíchat (tu vodu jsem pak zas ubrala v další části receptu). Na "dvoufázové" kynutí v teple a v lednici jsem byla líná, nechala jsem kynout jen venku a s těstem se pracovalo i tak báječně. Přesně, jak se psalo v časopise, hřebeny po upečení krásně lístkovaly a přitom byly vláčné. Kynuté pečivo mám moc ráda a tohle byla rozhodně trefa do černého.


neděle 1. dubna 2018

Velikonoční nádivka



Dávat večer před Velikonočním pondělím na blog recept na velikonoční nádivku je asi pěkná troufalost či zbytečnost, ale když... vloni jsem ji konečně vyfotila (právě na Velikonoční pondělí) a sepsala i recept, letos plánovala ho včas uveřejnit, abyste si nádivku mohli upéct i vy. Jenže sami asi vidíte, jak to na blogu vypadá. Poslední recept někdy začátkem března a od té doby pusto prázdno. Na Facebooku i na Instagramu jsem před pár dny psala, jak se to se mnou má, ale je mi jasné, že ne každý si tyhle sociální sítě pustil do života. Takže, věc se má tak, že mě letos nějak semlela zima, přidalo se pár drobných zdravotních komplikací a veškeré moje fungování se soustředilo hlavně na běžný každodenní život a zbytek šel lehce/dost stranou. Ale doufám, že už to bude lepší a že se zas budeme potkávat i tady, protože pečení je moje láska, blog je moje radost a vy všichni, co sem chodíte, pečete podle mě a píšete mi komentáře, jste moje pořádná dávka energie! A ještě k té nádivce, stejně jako recept na mazanec, je podle mojí babičky, je výborná a bez ní si nedovedu Velikonoce představit.


čtvrtek 8. března 2018

Čokoládovo-pomerančová bábovka




Když jsem asi před měsícem objevila v obchodě regál s červenými pomeranči, byla jsem nadšená a hned jsem si koupila jednu síťovku. V té době jsem totiž na Pinterestu zahlédla pár obrázků různých buchet a koláčů s pomerančovou polevou a strašně se mi líbily. Jasně růžová poleva stékala po stranách a dole tvořila malé kaňky, no roztomilost jako blázen. V reálu to ale zas taková paráda nebyla. Poleva sice byla úžasně růžová, ale namíchat tu správnou konzistenci bylo peklo. Nejméně dvakrát mi veškerá poleva vesele stekla až dolů a vytvořila pod bábovkou růžové jezero, kde tu a tam plavaly drobky. Rozhodně doporučuju při polévání postavit bábovku na mřížku a pod ní dát ještě plech. Když vám té polevy dolů steče moc, můžete ji použít ještě jednou a nebudete mít tolik práce s uklízením. Každopádně, nám doma bábovka chutnala s polevou i bez ní, lehce pomerančovou chuť má totiž i sama o sobě, nechám tedy na vás, jestli se s ní budete chtít potrápit jako já.

středa 28. února 2018

Buchta s cream cheese krémem


Opět jedna rychlá buchta, která je vlastně jednoduchou variací na tu minulou. Vynechala jsem kakao, přidala vanilku a navrch lehký krém ze smetanového sýra a zakysané smetany. Všechno se zaráz upeče v troubě, takže po vychladnutí můžete buchtu rovnou sežrat z plechu nakrájet na řezy a servírovat. Přiznám se, že nejvíc práce mi na celém receptu dalo vymyslet příhodný název. Buchta s krémem ze smetanového sýra? Buchta se sýrovým krémem? To zní, jako bych navrch nechala rozpéct goudu. Buchta s cream cheese? Buchta s krémovým sýrem? Ach jo... Jestli vás něco pěkného napadne, napište mi to do komentáře, ju.


sobota 24. února 2018

Ovesná kaše

Zhruba před měsícem jsem zase přišla na chuť ovesným kaším (díky, sestřičko!) a teď se jich nemůžu nabažit. Obvykle si je chystám na svačinu, střídám je s domácí granolou a jogurtem, ale ani jako snídaně to není marný. Zvlášť teď v zimě se mi s teplou snídaní v břiše funguje mnohem líp. Nejradši mám kombinaci skořice+jablko a taky čokoláda+banán, ovšem jako na fotce to normálně zdaleka nevypadá. Většinou totiž všechny ingredience (vyjma čerstvého ovoce) nahážu do hrnce rovnou při vaření. Chutě se hezky prolnou, ořechy lehce změknou a taky to zabere mnohem méně času. Jenže co si budeme povídat, taková kaše zrovna vábně nevypadá, tak tu pro vás mám jednu i s banánovýma hvězdičkama.

úterý 20. února 2018

Kakaová buchta s marmeládou a čokoládovou polevou


Víkend jsme strávili v Jeseníkách, už po několikáté na stejném místě, kam se vždycky těším, protože se sejdeme celá rodina. Trochu jsme lyžovali (naši sportovci si vozí z olympiády medaile, já si vystačím s tím, že nespadnu na modré a že na mě ostatní nemusí čekat dole u vleku), vyšlápli na Praděd, zahráli si bowling, no prostě bylo to fajn. To pak ty návraty domů nestojí za nic, zvlášť když na vás čeká prázdná lednice a spousta špinavýho prádla. Chvíli jsem v autě koketovala s myšlenkou, že zadělám na makový a tvarohový buchty, byly by nejspíš až na druhý den, ale doma by nám to aspoň krásně vonělo kynutým těstem, nakonec lenost zvítězila a na řadu přišla tahle rychlá buchta. Smíchat, upéct a když už jsme v tom, navrch hodit marmeládu a čokoládovou polevu. Honzovky sice nepřekoná, ale voní taky krásně a připomíná mi buchtu, co nám jako dětem pekla moje babička. Ta ji ještě sypala kokosem...


úterý 13. února 2018

Granola s arašídovým máslem


Granola je mojí svačinovou stálicí zhruba od podzimu a zatím se mi neomrzela. Asi to bude i tím, že si chystám domácí a že si pokaždé namíchám uplně jinou směs. Můžu se tak vždy těšit na nové chutě a ani se mi nepřejí. Základ je přitom pokaždé stejný - vločky, oříšky a semínka - a k němu podle momentální nálady a stavu lednice/spižírny přihazuju čokoládu, kokos, sušené ovoce a nebo jako tentokrát arašídové máslo. Ořechová másla si strašně ráda kupuju, ale občas na mě ze skříně vykoukne zpola vyjedená, zapomenutá sklenice s blížícím se datem spotřeby. Takhle jsem přišla i na zbytek arašídového másla. Chvíli jsem přemýšlela, co s ním, a pak ho přihodila do směsi na granolu. K tomu hrst arašídů a pár lžiček skořice a výsledek krásně voní jako ty pražené ořechy, co prodávají na pouti nebo taky v podchodu u nádraží v Brně (ach, ty sladké vzpomínky!). 


neděle 4. února 2018

Pudinkáče: kynuté copy s vanilkovým krémem



Pudinkáče na mě jednu dobu vyskakovaly odevšad na internetu, takže je možné, že už je dávno znáte i pečete. Já se k nim dostala až teď. Těsto je v podstatě stejné jako na kynuté buchty, odtud jsem si taky vzala inspiraci, ale plní se až po upečení. Měkkounké a nadýchané copy se podélně rozkrojí, ozdobně naplní vanilkovým krémem a popráší moučkovým cukrem. V klasických receptech ovšem figuruje krém z mléka a vanilkového pudinku v prášku, zatímco já preferuju poctivý vanilkový krém ze žloutků a vanilkového lusku. Ta chuť je prostě nesrovnatelná. A taky je to dobrý způsob, jak se zbavit žloutků, které zbudou po pečení makronek či pavlovy. Do těsta a do krému jich padne rovných sedm. Copů jsem z celé dávky upekla deset, ale příště bych si těsto klidně rozdělila na více kousků, v kombinaci s pořádnou dávkou krému to byl hodně sytý moučník. Ne že by si teda někdo stěžoval...


sobota 3. února 2018

Francouzské toasty

 
Na francouzské toasty jsem si brousila zuby hodně dlouho a teď si skoro vyčítám, že jsem se do nich nepustila mnohem dříve. Jsou úžasně dobré a přitom hrozně jednoduché, ideální víkendová snídaně, když se vám nechce vstávat brzo z postele a zároveň máte chuť na něco sladkého, čerstvě upečeného a k tomu taaak voňavého. My už jsme je letos snídali dvakrát a to je co říct. Příprava trochu připomíná náš český chleba ve vajíčku a stejně tak se hodí, když potřebujete využít starší pečivo. Toustové plátky se namáčí do směsi mléka, vajec, trošky cukru a hodně skořice a vanilky, opečou se dozlatova na másle a servírují s cukrovým popraškem. Navrch jsou křupavé a uvnitř měkké a tou strukturou a chutí zase trochu připomínají žemlovku. Takže si je dovedu docela dobře představit i s plátky opečených jablek a rozinkami máčenými v rumu.


sobota 27. ledna 2018

Žemlovka s vanilkovým krémem a malinami


Od té doby, co jsem zjistila, že žemlovka jde udělat i jinak a že může být tak dobrá, až se po ní budou oblizovat i ti, co ohrnují nos nad klasikou s jablky a rozinkami, střádám si do zásoby veškeré staré pečivo. A nemluvím teď o rohlíkách, protože ty do mojí žemlovky prostě nepatří. Kousek zapomenuté vánočky či croissant, kterého si nikdo nevšimnul a který druhý den není ani křehký, ani křupavý... Obvykle toho u nás doma moc nezbude, ale občas se v chlebníku něco takového najde a hned to putuje do speciálního sáčku v mrazáku. Minule jsem plátky vánočky spojovala marmeládou a žemlovku sypala čokoládou, tentokrát jsem přidala maliny.


pondělí 22. ledna 2018

Honzovy buchty


Když šel Honza do světa, máma mu s sebou nabalila ranec buchet. Vždycky když jsem byla přes noc u babičky, ráno jsem si v posteli mohla číst pohádky a ty o Honzovi, co ve světě štěstí našel, jsem měla nejraději. Babička mi k tomu udělala horký čaj a buchtu nebo chleba se sýrem, on totiž s sebou Honza často nafasoval i pecen chleba a skývu sýra, a já si připadala, že jsem tam v té pohádce vlastně s ním. S mámou jsme buchty párkrát pekly, s tvarohem a rozinkama, s povidlama nebo s mákem, ty jsem měla nejradši. Byly dobrý, ale nebylo to úplně ono, plynová trouba pekla dost nerovnoměrně a buchty byly vždycky z zespoda přepečený. Pak jsem je dlouho nezkoušela, občas si jednu koupila na farmářských trzích a snila o těch domácích. V prosinci na ně konečně došlo, ale ještě tomu něco chybělo, buchet jsem udělala 24, takže jich sice bylo moc, ale zbytečně malý, a vykoupala je před pečením v sádle, a to mi tam pak v chuti nesedělo, i ta celá kostka droždí v nich byla dost znát. Tak jsem se do nich v pátek pustila znova a konečně to bylo ono, těsto po vykynutí jak peřinka, upečené buchty zlaté, voňavé máslem a velké jako dlaň. Prostě Honzovy buchty. Moje srdcovka. 


pátek 12. ledna 2018

Perníkový cheesecake


S nápadem na perníkový cheesecake jsem si pohrávala už dlouho, nakonec na něj došlo až po Vánocích a vlastně to byl ideální povánoční dezert, protože jsem do něj upotřebila i nějaké zbylé cukroví. I když jsme ho letos měli relativně málo - pekla jsem asi devět druhů, většinou z půlky dávky - stejně se nakonec všechno nesnědlo, do toho se u nás sešlo i cukroví od mojí a manželovy maminky a jako každý rok zbyla v lednici malá krabice, kterou poslední týden každý obcházel obloukem. Vyhodit ho mi bylo líto, zamražené a následně rozmražené by u nás moc úspěch moc nemělo, tak kam s ním? Do cheesecakeu! Když jsem přemýšlela, jaké sušenky použiju do korpusu, aby ladily s perníkovou náplní, padl mi zrak právě na tu pozapomenutou krabici. Vybrala jsem spíš suché cukroví, pár kousků bylo politých čokoládou, s pistáciemi a mrazem sušenými malinami, něco i slepené marmeládou, proč ne, jen toho s krémem bych se asi bála, aby to během pečení nenadělalo nějakou paseku. Do náplně jsem přidala lžičku perníkového koření a vanilky, polila čokoládovou ganache a dozdobila granátovými zrníčky, čokoládovými hoblinkami, eukalyptem, svitky skořice a badyánem... no, vánoční cheesecake jak vyšitý!


středa 10. ledna 2018

Perníková granola



Vánoční výzdoba se nám doma už pomalu ztrácí, jehličí ve váze opadává, vánoční hvězdy taktéž a o stromku ani nemluvě, ten se svěšenými větvemi smutně čeká, až ho tento týden odstrojíme. Letos jsme na strom neměli štěstí, jedlička sice byla krásně rostlá, ale vůbec nevoněla a už po týdnu uvadala. A to jsme ji vždycky mívali až do Hromnic.  Na jednu stranu se těším, až si domů přinesu první letošní kytici tulipánů a květináče s cibulkami hyacintů, na druhou stranu bych si tu vánoční atmosféru chtěla ještě chvilku užít. Poslední domácí granolu (čokoládovo-kokosovou) jsem dojedla těsně před Vánoci, na další tedy přišla řada teď, tak jsem do ní přidala aspoň trochu té vánoční chutě a vůně - perníkové koření a k němu spoustu vlašských ořechů a rozinek.


neděle 7. ledna 2018

Čokoládové lívanečky


Přes Vánoce si dávám od pečení oraz, stejně jako všichni ostatní v téhle republice se doma cpeme cukrovím, štólou a vánočkou (dobře, jako skoro všichni). Po Novým roce už nám cukroví samozřejmě leze krkem, štóla i vánočka od maminky jsou dávno snědené a já začínám pomalu přemýšlet, co bych mohla upéct. Mělo by to být něco etra, úžasného a slavnostního, jak se sluší na první recept nového roku. Nedávám si žádná předsevzetí, ani nevěřím na "jak na Nový rok, tak po celý rok", ale co kdyby, že jo? Jenže pak jako obvykle naplánuju milion věcí, nestíhám, ale nakonec se nějak vyburcuju, k sobotní snídani udělám lívanečky, dopoledne s naším malým chlapečkem umícháme a upečeme granolu a v neděli ráno přijde řada i na ten slavnostní cheesecake, ale o tom až příště...